• Petr Václavek

Václavek: Dětem už bych mraženou pizzu nedal, trh je zaplavený jedy



Pozor, tato sušenka může způsobit rakovinu tlustého střeva. Podobný nápis by podle marketéra Petra Václavka měl být téměř na všech sladkostech pro děti. Je v nich prý tolik chemie, že už brzy mohou být tyto potraviny regulovány stejně jako cigarety. Václavek chce nabídnout českému trhu mobilní aplikaci Foodgroot, s jejíž pomocí by lidé v obchodech poznali, jaké má potravina dopady na životní prostředí a co je vhodné pro zdraví konkrétního zákazníka. Aplikace by tak ale zároveň získala obrovskou databázi údajů o klientech včetně jejich zdravotního stavu. Jakékoli zneužití citlivých dat však marketér odmítá.


Na webu chystané aplikace Foodgroot, která má zanedlouho pomáhat analyzovat zákazníkům potraviny, varujete, že sedm lidí z deseti umírá předčasně kvůli globální epidemii nepřenosných chronických onemocnění. Ty často způsobuje právě konzumace „ultrazpracovaných“ potravin. Tyto choroby, jako třeba rakovina, diabetes či kardiovaskulární choroby, každoročně zabíjí 41 milionů lidí, což je 71 procent všech úmrtí na světě…


Tohle je číslo, které vychází ze statistik Světové zdravotnické organizace. Samozřejmě jsou oblasti chudší, které na tom jsou paradoxně líp, protože se tam zatím firmám nevyplatí prodávat vysoce zpracované potraviny.


Jsou na tom Češi oproti průměru hůř?


Ne. Ale vím, že třeba ve Velké Británii už se konzumace ultraprocesovaných potravin přehoupla přes padesát procent. Nicméně my jsme donedávna byli zas číslo jedna ve výskytu rakoviny tlustého střeva, což je výsledek hodně spojený s naším životním stylem. Vepřové, tuky, těžká jídla, která špatně procházejí tělem… Myslím si, že navíc je to hodně způsobené alkoholem. Současná medicína je až posedlá prodlužováním života a udržováním života i za cenu toho, že už se zas tak nestarají o kvalitu. Jen se podívejte třeba na jídlo v nemocnicích. Je příšerné, v podstatě vás jím tráví. Rohlík, k tomu játrová paštika a sladký čaj? Čím bohatší a průmyslovější je společnost, tím víc se do ní penetrují takzvané prázdné kalorie. Ultraprocesované potraviny nepřinášejí tělu takřka žádnou výživu.


Co do této skupiny patří?


Ultrazpracovaná potravina už v podstatě nemá s potravinou nic společného. Máte sušenku, která se tváří, že je křupavá, že je z těsta, že je v ní čokoláda, že je tam všechno, co tam má být – jako byste si to upekla doma. Jenže zjistíte, že se ve skutečnosti dělá pomocí průmyslových formulí. Chemicky se dohání vůně i chuť. To, jak to vypadá, chutná, křupe a voní, to všechno je koktejl chemických látek. Jednou jsem se v letadle potkal s chlapíkem, který s kufříkem objíždí celý svět. Dělá multimiliardové byznysy, protože zastupuje firmu, která vyrábí příchutě, vůně… Tenhle člověk jenom jezdí po fabrikách, tam otevře kufřík, kde má všechny chutě a vůně naskládané. Ono totiž ochutit a ovonět potravinu něčím skutečným je mnohonásobně dražší než použít chemickou náhražku. Ultraprocesované potraviny zjednodušeně řečeno způsobují takřka to samé, co tabákový průmysl, jenže zatímco tabák je vysoce regulovaný a jsou na něm varovné nápisy, tohle nejenže regulované není, ale je to i vysoce podporované reklamou. Když si pustíte Simpsonovy, na které koukají třeba moje děti, devadesát procent reklam je na tento potravinový odpad.




Zní absurdně, že by třeba na sušenkách byl nápis „Pozor, tato sušenka může způsobit rakovinu tlustého střeva“.


V podstatě by to tak ale mělo být. A to je jen výsek. Představte si, že v naší aplikaci se díváme na potravinu pomocí až sedmdesáti parametrů.


A co tedy s lidským tělem obecně dělají uměle zpracované potraviny?


Dodají vám prázdné kalorie, rychlý cukr, krátkodobý pocit blaženosti… Možná jste to někdy viděla u dětí. Já tedy u svých jednoznačně. Když si dají třeba mraženou pizzu, jsou tak na dvacet minut „najeté“ a pak přijdou, že mají zase hlad. A když člověk konzumuje tyto potraviny dlouhodobě, tělo začne být úplně vyčerpané, protože do něj nejde žádná pořádná výživa.


Takže mraženou pizzu už dětem nekupujete?


Už ne. Vypustil jsem veškeré párky, veškerou uzeninu a podobně. A to na základě toho, co všechno jsem se o tom dozvěděl. Kdybych věřil na konspirační teorie, jakože nevěřím, řekl bych, že tahle část průmyslového potravinářství vyrábí pacienty pro farmakologický průmysl. Že vás vlastně pomalinku tráví. Ne hned, ale pomalinku. Rozhodující je změna vědomí, aby si člověk uvědomil, co sám sobě dělá. Neříkám, že lidé musí začít být nějací fundamentalisté, ale malinko změnit kurz by jim prospělo. Je to strašně jednoduché. Co je primárním zájmem všech těchto firem?


Zisk.


Jasně. Vydělat prachy. Je jim jedno, jestli vám po tom bude dobře, nebo špatně. Prostě vydělají peníze. To jsme zas u tabákového průmyslu. V sedmdesátých letech byly v televizi reklamy na cigarety, které dobře říkaly pravdu. Ony nelhaly. Neříkaly, že to nezpůsobuje rakovinu. Tvrdily: „Po cigaretách budete štíhlí.“ Což je pravda. Ale zamlčely ten obrovský stín, který u toho je. A to samé se dnes děje v marketingové komunikaci a v reklamě kolem ultrazpracovaných potravin. Třeba Velká Británie má proti nám obrovský náskok, protože už někdy před dvaceti třiceti lety měli takzvanou Food Standard Agency a řekli: „Není dobré, aby naše děti viděly reklamy na tyto věci.“ Takže si nechali z Oxfordu udělat systém, jak počítat výživovou hodnotu dané potraviny. A něco podobného se začíná dít ve Španělsku, a dokonce i v Německu. Tam za to Němci dokonce demonstrují, zatímco jim jejich ministryně zemědělství tvrdí, že nic takového není potřeba.


To mi připomíná nedávný výrok ředitelky odboru bezpečnosti potravin ministerstva zdravotnictví Jitky Götzové, která prohlásila, že většina onemocnění není ze zakoupených potravin, ale z toho, jak je spotřebitelé zpracovávají a skladují.


Ano, české ministerstvo zemědělství nám tvrdí, že pesticidy v potravinách nevadí! To je ještě další level. Nicméně nutriční žebříček (food labeling) v Evropě je dnes od A do E. Je to podobné jako třeba náročnost na elektřinu na ledničkách – tady zas vidíte, že A má v sobě výživu a E je prázdné nic. Jinými slovy, když sníte potravinu kategorie E, můžete místo toho sníst umělou hmotu a výživově to vyjde takřka nastejno. A v Anglii díky tomu omezili reklamu na nejhorší kategorie potravin pro děti.


Vaše nová aplikace bude u potravin sledovat víc parametrů.


Ano. Míra zpracování je jedna věc, výživová hodnota je věc druhá. A při nákupu byste měla vzít v úvahu i další věci.


Přečtěte si celý rozhovor v Deníku N na: https://bit.ly/2ZAJzhT

377 views
28449157-0-logo4.png

Created with love in Prague

E-mail: hello@foodgroot.com

© Copyright Foodgroot.com

Address:

WeWork / Foodgroot

Národní 135/14

110 00 Praha 1, Czech Republic

  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon
  • White Twitter Icon
  • White LinkedIn Icon
  • White Vimeo Icon